Nábor za hranicemi: V čem je recruitment v UK jiný než v Česku?
Pracovní víza, různorodý talent pool i jiné prostředí pro nábor. Naše kolegyně Pavla Korpasová aktuálně nabírá v UK a britský pracovní trh tak poznává opravdu zblízka. V rozhovoru sdílí, co ji oproti Česku překvapilo, jak v novém prostředí hledá kandidáty a co se zatím při náboru v zahraničí naučila.
Pájo, když ses pustila do náboru v UK, co tě na tamním trhu překvapilo nejvíc?
Asi jeho rozmanitost. Talent pool je v UK mnohem pestřejší a běžně se setkávám s kandidáty z desítek různých zemí. Je tu také hodně zahraničních studentů nebo lidí, kteří do Británie přišli za prací a postupně si tu budují kariéru.
S tím ale souvisí věci, které v Česku při náboru neřešíme v takové míře. Třeba pracovní víza a imigrační status kandidátů. Po Brexitu se situace výrazně změnila a je potřeba vědět, za jakých podmínek může kandidát v UK pracovat nebo jestli potřebuje od zaměstnavatele sponzoring. Pravidla se navíc mění, takže je musím průběžně sledovat.
Co je podle tebe pro Brity při rozhodování o nové práci důležité?
Z mojí zkušenosti jsou britští kandidáti velmi profesionální v komunikaci a zároveň poměrně pragmatičtí. Při rozhodování pro ně není zásadní jen výše mzdy. Hodně se dívají i na benefity, flexibilitu nebo možnosti kariérního růstu a zvažují, co jim daná nabídka přinese.
To se ukazuje hlavně ve chvíli, kdy mají na stole více nabídek. Jednotlivé možnosti mezi sebou porovnávají a vybírají si tu, která jim dává větší smysl. Firmy by proto měly umět kandidátům představit nejen samotnou pozici, ale i to, co jim mohou nabídnout navíc.
Jak ses na britském trhu zorientovala, když jsi na něm začala nabírat?
Na začátku jsem hodně pracovala s lokálními daty. Dívala jsem se například na platové benchmarky, dostupnost talentů v jednotlivých regionech nebo na konkurenci. Díky tomu jsem si postupně udělala lepší představu o tom, jak britský trh funguje a jaké jsou na něm reálné možnosti.
Pomohly mi i rozhovory s lokálními odborníky, hiring manažery a samotnými kandidáty. Právě od nich se často dozvím informace a souvislosti, které v žádném reportu nenajdu.
Nemůžu se spoléhat jen na zkušenosti, které mám z Česka. Proto si hned na začátku dělám market mapping a ověřuji si, jaká je situace přímo na místě. Čím dříve získám reálný obraz trhu, tím rychleji můžu recruitmentní strategii přizpůsobit místním podmínkám.
Pojďme k samotnému projektu. Jaké pozice v UK nabíráš a co ti při hledání kandidátů funguje nejlépe?
Na současném projektu se věnuji náboru v oblasti healthcare a pozice jsou opravdu různorodé. Hledám specialisty i lidi na vedoucí a manažerské pozice. Nabírala jsem například techniky, inženýry, vedoucí výroby nebo manažery kvality.
Právě u specialistů a manažerů se nám nejvíc osvědčuje aktivní sourcing. Samotný inzerát často nestačí, takže oslovujeme i kandidáty, kteří se po nové práci aktivně nerozhlížejí. Nejčastěji využíváme LinkedIn Recruiter, ale dobře fungují také doporučení od zaměstnanců.
LinkedIn ale rozhodně není jediný zdroj. V UK pracujeme taky s lokálními portály a databázemi, jako jsou CV-Library, Totaljobs nebo Indeed, a u některých rolí i se specializovanými oborovými zdroji. Hodně záleží na konkrétní pozici. Podle ní vybírám vhodný kanál a přizpůsobuji také klíčová slova, názvy rolí nebo lokalitu hledání.
Je naopak něco, co podle tebe v recruitmentu funguje stejně bez ohledu na to, v jaké zemi nabíráš?
Určitě. Samotný náborový proces se v základu tolik nemění. Ať už nabírám v Česku nebo v UK, pořád je pro mě důležitá práce s daty a kvalitní candidate experience.
Rozdíl přichází ve chvíli, kdy tyhle principy začnu uplatňovat v praxi. Musím zohlednit místní specifika, kulturu, legislativu i způsob komunikace s kandidáty. Základ si tedy můžu přenést z jednoho trhu na druhý, ale konkrétní přístup už vždy přizpůsobuji tomu, kde právě nabírám.
A na závěr, co by podle tebe měla firma vědět, než se pustí do náboru v zahraničí?
Za mě je nejdůležitější nepředpokládat, že to, co funguje doma, bude stejně fungovat i v zahraničí. Vyplatí se věnovat čas přípravě, zmapovat si místní trh a zjistit, jaká je konkurence, dostupnost kandidátů nebo platové podmínky.
A pak hlavně poslouchat, co vám říkají lidé přímo na místě. Mluvit s kandidáty, hiring manažery i lokálními odborníky a nebát se podle jejich zpětné vazby svůj přístup upravit. Čím dříve zjistíte, jak trh skutečně funguje, tím lépe můžete celý nábor nastavit.
Další zajímavé články
-
HR tipyLetní útlum v náboru? Spíš mýtus než realita
06. 08. 2026 -
HR tipyRealita náboru ve stavebnictví pohledem recruiterky
23. 07. 2026 -
HR tipyRecruitment Academy spouští nový AI program pro HR profesionály
15. 07. 2026 -
HR tipyUšetřené hodiny práce týdně. Zjistěte, jak AI pomáhá recruiterům
29. 06. 2026 -
HR tipyJak se z recruitera stal klíčový hráč náboru
04. 05. 2026 -
HR tipy10 let GoodCall Brno: Jak se změnil nábor v regionu
08. 04. 2026 -
HR tipy3 důvody, proč firmy nemají dobrou candidate experience
19. 02. 2026 -
HR tipyHiring Practices That Will Shape Successful Talent Acquisition in 2026
12. 12. 2025 -
HR tipyMá trh práce v jižních Čechách co nabídnout?
18. 08. 2025